Hokejoví švagři se sešli v Chomutově. Miro byl můj vzor, říká Lušňák

06.07.2012 23:34

 

Hokejoví Piráti z Chomutova budou v premiérové extraligové sezoně sázet i na nebezpečný slovenský tandem Miroslav Zálešák - Patrik Lušňák. "Nebral jsem to tak, že je tady Miro a že to pro mě bude o něco lehčí," tvrdí 23letý Lušňák, o devět let mladší než jeho příbuzný. Pirátům se upsal jen o týden později. "V kabině Mira neberu jako šváru, ale jako spoluhráče. Když ze šatny vyjdeme, jsme zase švagři."

Kdo si vlastně vzal čí sestru?

Zálešák: Já mám Paťovu ségru. Už je to skoro 10 let, co jsem byl na oslavě čtyřicetin jeho táty, který dělá do hokeje v Piešťanech a s nímž se dlouho přátelím. Tam jsme se s Martinkou poznali.

Lušňák: Tehdy mi bylo 13 let. Když jsem Mira poprvé pozdravil, akorát jsem jel za kamarádem a on z Piešťan do Skalice. Jak já se styděl! Zrovna tehdy byl mým vzorem. Hráč, který byl draftovaný a zkusil si NHL. Když se další rok vrátil z Ameriky, už jsme se víc poznali, začali jsme chodit na kávy a bylo to v pohodě.
 

Říkal jste sestře, ať se Mira drží?

Lušňák: Já jí do toho nekecal. Jen jsem se vždycky zeptal, když si spolu volali, jak se má.

Má zásluhu na vašem hokejovém růstu?

Lušnák: Když jsem byl menší a on hrál v Americe, přes léto jsme chodili spolu na led. Všímal jsem si, co dělá, jak střílí. A myslím, že mi to dost pomohlo.

Zálešák: Viděl jsem v něm od začátku talent. Ukazoval, že umí dát gól, pracovat s pukem. Každý rok byl větší a větší a teď jsme zase spolu v jednom mužstvu. Hokejový svět je holt malý.
 

Když jste se prvně potkali, napadlo by vás, že spolu budete hrát?

Zálešák: Hráli jsme spolu už nějaké období ve Skalici, teď znova. Když byl Paťo menší, bavili jsme se, že jednou spolu možná budeme hrát. Jsem už sice o něco starší, ale stihli jsme to.

Lušňák: Začali jsme si dělat srandu, že se spolu potkáme v nějakém mužstvu v Americe. Oba jsme ale odtamtud odešli, nakonec jsme se potkali na Slovensku a teď podruhé v Čechách. Aspoň tak.
 

Jaký to mělo ohlas, když jste spolu váleli ve Skalici?

Lušňák: Miro byl ve Skalici domácí, mě za něj vlastně taky považovali, hrál jsem tam už od juniorky. Takže když jsem se vrátil z Kanady, šel jsem do Skalice. Všechny jsem znal, brali to v pohodě.
 

Lušňák na centru, Zálešák na křídle. Nemáte ještě třetího švagra do útoku?

Zálešák: Leda mého syna, ale ten má 6 roků, to už asi nestihneme.

Lušňák: Bratr mojí snoubenky je Mišo Miklík, který v Košicích hrával s Mirem. Teď zamířil do Slovanu Bratislava, ale třeba někdy půjde za námi i on.


Ve Skalici jste spolu hráli v jedné lajně?

Zálešák: Ze začátku ano, vyhovovali jsme si. Já jsem spíš pro přihrávku, Paťo je zakončovatel.

Lušňák: Já byl s Mirou spokojen, on je typ hráče, který vám dá přihrávku rovnou na hokejku. Přesně, kam ji chcete. Kdykoli nahrává, víte, že to bude precizní. Pak už není těžké dát gól.


Co jste věděli o Chomutovu, než jste mu kývli?

Zálešák: Já všeobecně sleduju hokej, tedy i 1. českou ligu. Když jsem skončil v Košicích a Chomutov přispěchal s nabídkou, moc jsem se nerozmýšlel. Je to velká výzva. Něco jsem si i zjistil o městě, o klubu. Zázemí je tu krásné, parádní stadion, euforie z postupu do extraligy. Těším se na to. Na severu Čech už jsem hrál za Litvínov, loni o mě projevilo zájem Ústí.

Když jste Chomutovu podepsal první, doporučil jste mu pak vašeho švagra?

Zálešák: Jednou jsme se bavili a najednou mi povídá, že má nabídku jít sem. Probírali jsme to i s trenéry. Říkal jsem mu, ať to vezme. Paťo je mladý, dravý, rychlý.

Lušňák: Já mohl jít do Chomutova a ještě do jednoho týmu české extraligy. Agent říkal: Máš dvě hodiny na rozmyšlenou, vyber si. Já hned volal Mirovi, jak to tady vypadá, něco jsem viděl na internetu. Ani jsem nakonec neváhal. Piráti jsou nováček, mají super zimák, budou chtít udělat velký úspěch.


Když přijedou příbuzní, nebude jich jako filmových Hujerovců?

Lušňák: Moje sestra, tedy Mirova manželka, tady bude se synem celý rok, stejně jako moje přítelkyně. A naši se pojedou podívat na blízké zápasy, třeba do Brna.
 

Máte gólovou metu?

Lušňák: Už si nedávám žádný cíl. Vždycky, když jsem to udělal, tak jsem ho nesplnil. Doufám, že to bude stejné jako minulý rok (28 extraligových gólů za Skalici).
 

Patriku, v sezoně 2008/09 jste hrával i za Třinec. Proč ne déle?

Lušňák: Vracel jsem se z Kanady, ale byl jsem ještě mladý hráč. Po sezoně pak v létě přišli hráči se zkušenostmi z NHL. Cítil jsem, že první druhou pětku hrát nebudu. Chtěl jsem pravidelně nastupovat, požádal jsem tedy, aby mě uvolnili aspoň do slovenské extraligy. Dohodli jsme se na ukončení smlouvy a já šel do Skalice.
 

Letos vám těsně uniklo stříbrné mistrovství světa. Myslí i Miroslav ještě na národní tým?

Lušňák: Zahrát si mistrovství světa a olympiádu je cíl a sen každého hráče. Byl jsem od toho krůček. Je to motivace, že mi ještě kousek chybí, abych se tam dostal.

Zálešák: Láká mě to, jistě. Ještě nejsem nejstarší. Uvidíme.
 

V létě Chomutov prověří European Trophy. Jak ji vítáte?

Zálešák: Evropská liga nás dobře připraví na extraligu.

Lušňák: Budou to jiné zápasy, jiní soupeři, lepší kvalita. Zjistíme, jak na tom jsme. Snad dobře, v extralize chceme bojovat o play-off, které je klidnější než hra o sestup. Nechci zažívat strach z baráže.
 

Oba jste hráli se slovenskou legendou Pálffym, i letos za Skalici ohromil 90 body. V čem je výjimečný?

Zálešák: Žigo je talent od boha, pan Hokejista, magnet na body. Nevím, jak to dělá, ale umí to. I ve svých 40 letech je neskutečný.

Lušňák: Ve Skalici jsem s ním v pětce nehrál, jen občas v přesilovce, ale to byl na modré. Je radost se dívat, co dělá s pukem, to si pak jen řeknete Wow!



Přepis rozhovoru z hokej.idnes.cz
Autor: Petr Bílek