Vzpomínky na postup do extraligy :-)

04.07.2012 16:10

 

Tak nějak se mi zastesklo po hokeji, pro mě jako pro fakt věrnou fanynku je letní přestávka dlouhá a tak jsem si začala pouštět videa a znovu si vracet všechny ty krásné vzpomínky a ten pocit při postupu do EXTRALIGY :)
 
Vzpomínám si na ten pocit kdy jsem v Chomutově nastupovala do autobusu a vyrážela směr Mladá Boleslav. Asi jako každý jsem byla navnazená na hokej a na to, že zrovna PIRÁTI CHOMUTOV mohou být za pár hodin v extralize. Ano, v hlavě byly i takové myšlenky jako co když od toho budeme krůček a my to nedáme? Ale tyhle myšlenky jsem si nechtěla připouštět a jako správná fanynka jsem si říkala, že VĚŘÍM, jak nejvíce to jde. Když jsme přijížděli do Mladé Boleslavy nervozita stoupala a všichni se hodně hecovali. I když jsem se na ten hokej strašně těšila v hlavě jsem měla to, aby už hokej skončil a samozřejmě šťastněji pro nás.
 
Když jsem vcházela na stadion viděla jsem více chomutovských než boleslavských fanoušků. Bylo krásné při rozhlídnutí vidět samou modrou a bílou barvu našeho týmu :)
 
Všichni už se postavili na svá místa a hokej mohl začít. Fandilo se a stále se fandilo. Tak jako v počtu fanoušků se silnějším fanděním jsme se mohli chlubit my chomutovští fanoušci.
 
Byla 3. minuta a my jsme prohrávali 1:0, ale co dlouhých 57 minut bylo ještě před námi tak jsme se snažili nic nazahazovat. Piráti si nic nenechali líbit a v 5. minutě Lukáš Endál vyrovnal na 1:1. Poté ve 12. minutě poslal Piráty do vedení David Havíř. Nemohli jsme se ještě radovat, protože i těch dalších 40 minut je v hokeji dlouhá doba.  2. třetina přinesla v 31. minutě gól Davida Hruška a my chomutovští fanoušci jsme se začali už v podvědomí radovat a doufat, že nás naši hokejisti už nezklamou a vše dotáhnou do finálového konce. 2. třetina už nic nepřinesla a tak do 3. třetiny se nastupovalo na led lépe PIRÁTŮM. A také se začátek 3. třetiny pirátům lépe vyvedl, přišla 42. minuta a Richard Diviš vstřelil gól na 4:1. Ano v tuhle chvíli se snad začal už radovat každý chomutovský fanoušek. Ale bohužel do konce přislo ještě jedno snížení a to ve 49. minutě boleslavským Baldwinem. Přiznám v tu chvíli mi trošku zamrazilo, ale stále jsem měla v hlavě motto VĚŘÍM!!!
 
Ty poslední minuty utíkaly neskutečně pomalu, ale našim intenzivním fanděním jsme minuty zahnaly. Vzpomínám na posledních 30 vteřin kdy už jsem si utírala oči ve kterých byly slzy největšího štěstí, které jsem si přála jednou zažít! Objímal se tam snad každý s každým a tak mě hned napadla reklama ve které zní "Nikdy bych neobjala nikoho, koho neznám, NEBÝT HOKEJE!" Ano, tak to přesně bylo. Pomalu se začali odpočítávat poslední vteřiny a mezi Chomutováky vládla euforie. Ten nádhernej pocit, ty slzy, to fandění ze srdce jak nejvíc to šlo, ty úsměvy a ta radost hokejistů…každopádně ten nejkrásnější okamžik na kterej jsme čekali.
 
Vím, že se všichni na sebe koukali, objímali se a nikdo tomu nechtěl uvěřit. Vybavují se mi ty pokřiky jako už jsme tam, už jsme tam… provokativní pokřiky 1. liga taky liga a spoustu dalších, které se rozléhali na celou boleslavskou arénu! V tu chvíli nešlo nemyslet na nic jiného než na to co je před našima očima, ale vím, že jsem se v ten okamžik koukla na zklamané boleslavské tváře a říkala si jak by mi bylo kdybychom to nedotáhli do vítězného konce. Ale hodně rychle jsem se přeorientovala a opět vydávala najevo krásné emoce, které ve mně byli :)
Fandilo se dlouho na stadionu, fandilo se před stadionem, před autobusem, také dlouhou cestu do Chomutova v autobuse a hlavně před chomutovskou arénou a na ní.
 
Také nikdy nezapomenu na příjezd k našemu úžasnému stadionu, kde už stálo tisícovky fanoušků a čekali na naše hokejové hrdiny.  Když přijeli byl všude křik, radost a opět úžasné fandění. Všichni se přesunuli na stadion, kde začali EXTRALIGOVÉ oslavy, které panovali celou noc a u hokejistů ještě dalších spoustu dní. Nevím na kolik by to bylo ještě stránek, ale oslavy na náměstí také nemělo chybu každopádně  JOOOO JSME TÁÁÁÁM po 38 letech v EXTRALIZEEE a všichni se dočkali něčeho, na co dlouho čekali :)
 
Na tohle budu vzpomínat hodně dlouho, vždy když si to připomenu mam slzy v očích a běhá mi mráz po zádech.
Jsem ta z mnoha věrných fanoušku, která mohla být svědkem postupu do EXTRALIGY a já jsem za to nesmírně šťastná!:)
Protože chodit na hokej 12 let a poté zažít něco takového je neskutečné !
 
 
Takže pro mě navždy PIRÁTI CHOMUTOV a ať si říká kdo chce co chce :) :-*



Oslavy na náměstí 1.máje v Chomutově


Hráči slavili přímo na ledě v Ml.Boleslavi...


Autorka textu: Dominika Bittnerová - věrná fanynka chomutovského hokeje